Problematika cykloturistiky ve VVP Brdy

Jak je charakterizovat? nejatraktivnější, nejvyšší....nejproblematičtější. Protože jsou celé využívány Armádou ČR (nově též NATO), přes 90% zabírá vojenský újezd, známý jako VVP Brdy , správně VVP Jince.

Je to jediné území Středních Čech, jenž nárokuje označení hory. Střední Brdy se tyčí západně nad údolím Litavky. Navazují na Hřebeny vrchem Ostrý (539m), pak pokračují především jižním směrem aby krátce poté, co překlenou údolí Červeného potoka, se majestátně vyvýšily v oblasti Jordánu, Toku, Hradiště a Prahy do nejvyšších poloh. K západu směřují údolí Červeného a Třítrubeckého potoka a na ně navazující údolí pobočná, představují nejatraktivnější části vrchoviny- Padrťské a navazující údolí, směřující od hlavního hřebene na východ – Pilské, Lázské, Obecnické a údolí Pstruhového potoka.

Jádro Brd je tvořené v hlavním hřebeni nejvyššími horami, začínající Jordánem (826m), Tokem (865m), Korunou (832m), Brdci (839m), Hradištěm (840m), Malým Tokem (844m), a Prahou 863m. Mezi těmito kótami jsou skryta údolí, jejichž charakter je srovnatelný s jinými pohořími, zjm. Šumavou, Krušnými horami, Jizerskými horami. Výjimečné je Padrťské údolí, které svojí šíří a prostorem představuje odlišnou charakteristiku.Je to důvod, proč patří Padrťské údolí se svými skalními plesy, Dolním a Horním Padrťským rybníkem k nejnavštěvovanějším částem Středních Brd, a to bez ohledu na zákaz vstupu do cílové plochy.

Podobná situace je i na ostatních cílových (dopadových) plochách. Tato území, vyčleněná již ve 20.letech minulého století jako místa, kam směřují projektily cvičné střelby, si za desetiletí existence vytvořily zcela ojedinělé podmínky. Přes nepřízeň vnějších vlivů si zde příroda dokázala vytvořit lokality v těchto nadmořských výškách naprosto unikátní. Jsou to poslední a nejjižnější prvky severské tundry umístěné v rámci střední Evropy, a to zejména na vrcholové plošině nejvyššíhoToku (865m) nebo na cílové ploše Jordán, ale s jistými specifickými variantami i na poněkud níže položené cílové ploše Brda (Baština) u Jinec, na ploše Kolvín i na nejmladší z cílových terénů, na tankodromu Bahnech.

Vytvořila se zde zcela unikátní rostlinná i živočišná společenstva, která dokonce svojí výjimečností předčí ta, jenž byla v těchto lokalitách původní. Rozsáhlé odlesnění dopadových ploch odhalilo i rarity geomorfologické Především na cílových plochách Jordán a Tok totiž nalezneme v těchto nadmořských výškách zcela unikátní pozůstatky ledových dob – kamenné polygony a mrazové trhliny. S těmi se u nás setkáme už jenom v nejvyšších polohách, v Krkonoších a Jeseníkách.
Exkluzivitou jsou jednoznačně rašeliniště...spíš byla. Zde se jako negativní katalyzátor stavu zahájeného v 16. století, kdy tehdejší feudálové za účelem zrychlení výtěžnosti z obratu dřeva nahradily vlhkost udržující listnaté lesy rychle rostoucími, avšak mělce kořenícími a odpary umožňujícími jehličnany-smrkovou monokulturou, ukázalo zřízení vojenského újezdu, následné vykácení rozsáhlých ploch a další nešetrné zásahy do krajiny. Příklad za všechny: zarybňování Padrťských rybníků si Vojenské Lesy a Statky ulehčují tak, že odvodní rašeliniště v lokalitě Hořejšího rybníka, aby zamezily přítokům vod s vysokým pH, což zrychlilo destrukci vysoušením tohoto území. Z početného zástupu rašelinišť a mokřadů, které dříve pokrývaly nemalou část plochy Středních Brd (většina cest byla natolik rozbahněná, že byly vyztuženy kládami-tzv.hatě...pojem,jenž je dnes díky smrkové monokultuře téměř zapomenut) zbylo do současné doby jen nepatrné torzo. Asi nejrozlehlejší rašeliniště v oblasti Horního Padrťského rybníka je po zprovoznění odvodňovací drenáže téměř ztraceno. Podobně tak rozsáhlé rašeliniště nad Pilskou nádrží je díky intenzivní kalcifikaci hlavních přítkoů této nádrže také téměř zničeno. Z močálů ve vrcholové partii Malého Toku též poslední fragmenty. Malá rašeliniště se dosud nacházejí ve všech údolích, ale i ta jsou na ústupu . Je možno konstatovat, že Brdy, území přirozené akumulace vod, nenávratně vysychají. Objektivně je ovšem třeba uvést, že na dopadových plochách (Tok, Jordán, Brda, Bahna) se v dopadových kráterech granátů a raket vytvářejí nová rašelinná oka.

Střední Brdy se vyznačují i výskytem vzácných živočichů. Je možno uvést vydru, plcha zahradního, rysa ostrovida a stále probíhá reintrodukce tetřeva. Vzácně do oblasti Brd zavítá i los (z Polska), vlk (z Německa a Beskyd). Bohužel, někteří živočichové, například tetřívek, se zde již od 70.let minulého století nevyskytují.

Najdeme tu řadu vzácných představitelů obojživelníků, plazů, měkkýšů i brouků. Kapitolou samou o sobě je pak zdejší avifauna, zahrnující např. výra velkého, čápa černého, volavky, ledňáčka, je potvrzeno hnízdění i orla mořského.

Brdy, zejména Střední a Jižní také patří k největším lokalitám s výskytem raků - zejména raka kamenáče. Bohužel, právě jeho populace je v poslední době již téměř kriticky ohrožována norkem americkým, který zde není původní, dostal se sem po cenovém pádu z různých farem (zde mj. i úmyslným vypuštěním v rámci boje tzv. ochránců zvířat...) a nemaje přirozené nepřátele, došlo k jeho přemnožení.

To, že jsou Střední Brdy významným centrem výskytu černé i vysoké zvěře, zejména jelena a daňka, je obecně známo.

Současná legislativa již umožňuje vyhlašování maloplošných chráněných území (nár. přírodních rezervací, přírodních rezervací a přírodních památek) i na územích vojenských újezdů. Přesto, že existuje již delší dobu 24 návrhů chráněných území, nebylo do dnešního dne vyhlášeno v této oblasti žádné. Zde se návrhy MŽP střetávají se zájmy MO. Jediným výsledkem je vyhlášení Přírodního Parku Brdy, což neumožňuje dostatečnou ochranu.

Střední Brdy nejsou osídleny (56 stálých obyvatel je zaměstnanci MO). I v minulosti, ještě před vznikem vojenského újezdu, bylo jejich osídlení minimální. V prostoru lesů se soustředilo prakticky jen do Padrťského údolí a jeho nejbližšího okolí (obce Padrť, Přední a Zadní Záběhlá a Kolvín). Další, dnes již neexistující obce (Hrachoviště, Velcí) se nacházely již na samém okraji lesů. Důvodem jsou mimořádně nepříznivé přírodní podmínky. Kromě klimatu je to především krajně neúživné geologické podloží (algonkium), které nedávalo žádnou šanci zemědělskému využívání. Osídlení, které zde bylo, se tak prakticky zaměřovalo pouze na využívání lesů (dřevorubectví, pálení dřevěného uhlí) a na těžbu surovin (železná ruda-Komárov aj., na Příbramsku též stříbro a olovo, u Podluh také rtuť-Jedová hora), případně též na jejich zpracování (hamry-Dobřív).

Prakticky celé území Středních Brd je v současné době součástí vojenského újezdu (VVP Brdy) a vstup sem je oficiálně povolen jen na propustku, kterou vydává v odůvodněných případech (doprava do zaměstnání atd.) újezdní úřad v Jincích. Skutečnost, že vojenské i policejní orgány, pověřené monitoringem tohoto území, v obdobích, kdy neprobíhá vojenský výcvik, zpravidla tolerují osoby, které se zde pohybují pěšky, na kole nebo na běžkách je a bude závislá čistě na libovůli orgánů ostrahy, zda přítomnost osob bez patřičného povolení ponechají bez sankcí. V praxi to vypadá tak, že zpravidla pěšky jste tolerováni příslušníky AČR a Policií z místních obcí (vyjma období střeleb a přímo na cílových plochách), totéž je možno říci o bikerech a běžcích na lyžích. Vojenská policie a Policie vysílaná z Prahy vás zpravidla odchytne již za prvním stromem s cedulí Vojenský újezd, což znamená převezení do kasáren v Jincích před operačního důstojníka, který vás po výslechu nechá převézt na Policii ČR v Příbrami, kde vás po dalším výslechu propustí s pokutou v řádu tisíců Kč. Automobilisté bez povolení jsou netolerováni všemi zmíněnými, i když těmi tolerantnějšími až na tzv. vnitřních komunikacích VVP...Jenže lokalita Brd je svojí centrální polohou, spolu se vzrůstající uvědomělostí osobních svobod a též díky vojenské nepřístupnosti, příliš velkým adrenalinovým lákadlem, a to nejen těch, kdo se chtějí podívat za jejími přírodními krásami....Další využití Brdské vrchoviny je tématem tohoto projektu.

Ale nejen Střední Brdy jsou Brdy a tak zde nejprve dokončíme popis toho, co vlastně k nim patří.

A to jsou

Jižní Brdy