Jdi na obsah Jdi na menu
 


BRDSKÁ VRCHOVINA

O čem vlastně stránky jsou?


Brdy - táhlé pohoří, jenž se rozkládá směrem jihozápadojižním od Prahy (na jednom serveru o horách je možno číst o Pražských Brdech) v celkové délce 70 km. Je to nejvyšší vnitrozemská vrchovina ČR. Nejednoznačný názor je na to,co vlastně do Brd všechno patří...ale obvykle se k němu přiřazují Hřebeny na severozápadě s nejvyšším vrcholem Písek (690m), dále Střední (Centrální) Brdy, jimiž vrchovina dosahuje svých maximálních kót : Tok (865m) a Praha (862m). Jihozápadní periferii zaujímají Třemšínské (Jihozápadní) Brdy s vrcholem Třemšín (827m). Jako nativní obyvatel Příbrami s klidným svědomím vřadím do Brd Příbramskou pahorkatinu s nejvyšším vrcholem Vojnou (667m). 

Hřebeny

Nejznámější a nejmasověji navštěvovaná část Brd . Blízkost Prahy jí stvořila jako ideální výchozí místo pro většinu návštěvníků. Jejím významným rysem je centrální hřeben položený jihozápadním směrem od Prahy (resp. Zbraslavi) v celkové délce 25 km přes hřeben Slonovce směrem k údolí Litavky. Centrální hřeben je diskontinuitní pouze údolím Všenorského potoka. Vzhledem je charakteristický jako jiné typicky brdské pohoří (brdo je staročeský výraz pro dlouhý táhlý kopec) , pozvolna nabírající výšku až k rozsedlině mezi Hradcem (628m) a Studeným vrchem(660m) ve své mediterální části. Od tohoto vrchu se ovšem reliéf stává členitějším - hřeben Kuchyňky (636m), hřeben Písku (690m) a Velké Baby (615m). Dominantou střední části je slavný Plešivec (654m). V jižním směru se postupně opět snižuje pod 600 m.n.m. (Holý vrch-632m, Malý Chlum-593m, Strážný-559m) . Zde v Příbrami vrcholem Pichce (572m) navazuje do Příbramské pahorkatiny. Prostor Příbram - Plešivec představuje v pásmu Hřebenů východní stranu údolí Litavky, která svým korytem (doprovázeným železničním koridorem Zdice-Protivín) tvoří geomorfologické rozhraní mezi Hřebeny a další (pro nás nejsledovanější) částí pohoří - Středními (Centrálními) Brdy.

Celá popisovaná oblast je zalesněná a veřejnosti volně přístupná (s výjimkou již zmíněných Centrálních Brd).
Díky činnosti Klubu českých turistů je zde rozsáhlá síť turistických cest. Oblíbenou trasou je červeně značená hřebenová cesta, jenž pokrývá prakticky hlavní hřeben (Černolic - Křižatky) a dále na Jince a Plešivec. Řada turistických cest je využívána také cykloturisty, i když v řešení je směrem z Prahy i zatím nedostatečná cyklotrasa. Na ni ovšem nenavazuje cyklobus, který vyjíždí z Prahy-Smíchova. Cyklotrasy z Příbrami se Brdům vyhýbají, totéž platí i o cyklobusu, jenž míří do údolí Vltavy.
Na Hřebenech ovšem nikde nenajdeme žádné restaurace či ubytovací kapacity...Výjimku tvoří obec Černolice, kde v lokalitě Jezdec za Všenorským údolím začíná hlavní hřeben. Poněkud stranou, nicméně stále ještě v oblasti, mezi Dobříšem a Mníškem p.Brdy leží obec Kytín, která též nabízí občerstvení.
Nejnavštěvovanějšími lokalitami na Hřebenech dále jsou již z dálky identifikovatelný Plešivec skrývající mj. jedno z největších prehistorických hradišť v ČR, nejvyšší kótu této části vrchoviny - Píska s jasně viditelnou radarovou věží Řízení Letového Provozu, dále Kuchyňka (skalní přírodní rezervace) a nověji také díky provozu rozhledny Studený vrch. Novodobým turistickým cílem jsou relikty bývalé raketové základny na hřebeni nedaleko Stožce (odpalovací místo a raketová sila sovětských raket SS včetně typů možných nosičů jaderných hlavic, jejichž přítomnost byla nejprve vyloučena, později ovšem bylo toto tvrzení zpochybněno....) Horolezeckými stěnami jsou pokryty Černolické skály. Na vrchu Hradec je též přírodní rezervace, která (podobně jako již zmíněná PR Kuchyňka), zahrnuje v programu ochrany relikty původní suťové jedlobukové lesy této části Brd.
Nejpreferovanější vstupy do této oblasti jsou Zbraslav, Všenory/Černolice, Řitka, Řevnice, Mníšek p.B., Voznice, Dobříš, Osov/V.a M.Chlumec, Hostomice p.B., Rosovice, Běštín, Lhotka, Lochovice, Jince, Hluboš a Příbram (severně).
Téměř podél celé vrchoviny se jihovýchodně táhne rychlostní komunikace R4 (Strakonická) z Prahy-Smíchova až na křižovatku Skalka u Příbrami. Spojení po železnici je komplikovanější. Přímá trasa koridoru Praha-Příbram nebyla nikdy realizována; Prahy -Bráníka (Smíchova,Hl.nádraží) jezdí vlak do Mníšku a do Dobříše, zatímco Lochovice, Jince a Příbram leží na trati Zdice-Protivín. Spíše trampy cestujícími k úpatí Hřebenů je využívána lokálka ze Zadní Třebáně přes Osov a Hostomice do Lochovic.
Významnějšími komunikacemi je již pouze silnice, spojující Příbram přes Jince a Lochovice se Zdicemi (D5), která vede celá podél Litavky.
Nejvýznamnějšími sídly v této oblasti jsou Dobříš, Mníšek p.Brdy, Řevnice, Hostomice p.Brdy a Jince. Samotná Příbram je nejjižnějším výchozím bodem této oblasti.

Střední (Centrální) Brdy

Jak je charakterizovat? nejatraktivnější, nejvyšší....nejproblematičtější. Protože jsou celé využívány Armádou ČR (nově též NATO), přes 90% zabírá vojenský újezd, známý jako VVP Brdy , správně VVP Jince.

Je to jediné území Středních Čech, jenž nárokuje označení hory. Střední Brdy se tyčí západně nad údolím Litavky. Navazují na Hřebeny vrchem Ostrý (539m), pak pokračují především jižním směrem aby krátce poté, co překlenou údolí Červeného potoka, se majestátně vyvýšily v oblasti Jordánu, Toku, Hradiště a Prahy do nejvyšších poloh. K západu směřují údolí Červeného a Třítrubeckého potoka a na ně navazující údolí pobočná, představují nejatraktivnější části vrchoviny- Padrťské a navazující údolí, směřující od hlavního hřebene na východ – Pilské, Lázské, Obecnické a údolí Pstruhového potoka.

Jádro Brd je tvořené v hlavním hřebeni nejvyššími horami, začínající Jordánem (826m), Tokem (865m), Korunou (832m), Brdci (839m), Hradištěm (840m), Malým Tokem (844m), a Prahou 863m. Mezi těmito kótami jsou skryta údolí, jejichž charakter je srovnatelný s jinými pohořími, zjm. Šumavou, Krušnými horami, Jizerskými horami. Výjimečné je Padrťské údolí, které svojí šíří a prostorem představuje odlišnou charakteristiku.Je to důvod, proč patří Padrťské údolí se svými skalními plesy, Dolním a Horním Padrťským rybníkem k nejnavštěvovanějším částem Středních Brd, a to bez ohledu na zákaz vstupu do cílové plochy.

Podobná situace je i na ostatních cílových (dopadových) plochách. Tato území, vyčleněná již ve 20.letech minulého století jako místa, kam směřují projektily cvičné střelby, si za desetiletí existence vytvořily zcela ojedinělé podmínky. Přes nepřízeň vnějších vlivů si zde příroda dokázala vytvořit lokality v těchto nadmořských výškách naprosto unikátní. Jsou to poslední a nejjižnější prvky severské tundry umístěné v rámci střední Evropy, a to zejména na vrcholové plošině nejvyššíhoToku (865m) nebo na cílové ploše Jordán, ale s jistými specifickými variantami i na poněkud níže položené cílové ploše Brda (Baština) u Jinec, na ploše Kolvín i na nejmladší z cílových terénů, na tankodromu Bahnech.

Vytvořila se zde zcela unikátní rostlinná i živočišná společenstva, která dokonce svojí výjimečností předčí ta, jenž byla v těchto lokalitách původní. Rozsáhlé odlesnění dopadových ploch odhalilo i rarity geomorfologické Především na cílových plochách Jordán a Tok totiž nalezneme v těchto nadmořských výškách zcela unikátní pozůstatky ledových dob – kamenné polygony a mrazové trhliny. S těmi se u nás setkáme už jenom v nejvyšších polohách, v Krkonoších a Jeseníkách.
Exkluzivitou jsou jednoznačně rašeliniště...spíš byla. Zde se jako negativní katalyzátor stavu zahájeného v 16. století, kdy tehdejší feudálové za účelem zrychlení výtěžnosti z obratu dřeva nahradily vlhkost udržující listnaté lesy rychle rostoucími, avšak mělce kořenícími a odpary umožňujícími jehličnany-smrkovou monokulturou, ukázalo zřízení vojenského újezdu, následné vykácení rozsáhlých ploch a další nešetrné zásahy do krajiny. Příklad za všechny: zarybňování Padrťských rybníků si Vojenské Lesy a Statky ulehčují tak, že odvodní rašeliniště v lokalitě Hořejšího rybníka, aby zamezily přítokům vod s vysokým pH, což zrychlilo destrukci vysoušením tohoto území. Z početného zástupu rašelinišť a mokřadů, které dříve pokrývaly nemalou část plochy Středních Brd (většina cest byla natolik rozbahněná, že byly vyztuženy kládami-tzv.hatě...pojem,jenž je dnes díky smrkové monokultuře téměř zapomenut) zbylo do současné doby jen nepatrné torzo. Asi nejrozlehlejší rašeliniště v oblasti Horního Padrťského rybníka je po zprovoznění odvodňovací drenáže téměř ztraceno. Podobně tak rozsáhlé rašeliniště nad Pilskou nádrží je díky intenzivní kalcifikaci hlavních přítkoů této nádrže také téměř zničeno. Z močálů ve vrcholové partii Malého Toku též poslední fragmenty. Malá rašeliniště se dosud nacházejí ve všech údolích, ale i ta jsou na ústupu . Je možno konstatovat, že Brdy, území přirozené akumulace vod, nenávratně vysychají. Objektivně je ovšem třeba uvést, že na dopadových plochách (Tok, Jordán, Brda, Bahna) se v dopadových kráterech granátů a raket vytvářejí nová rašelinná oka.

Střední Brdy se vyznačují i výskytem vzácných živočichů. Je možno uvést vydru, plcha zahradního, rysa ostrovida a stále probíhá reintrodukce tetřeva. Vzácně do oblasti Brd zavítá i los (z Polska), vlk (z Německa a Beskyd). Bohužel, někteří živočichové, například tetřívek, se zde již od 70.let minulého století nevyskytují.

Najdeme tu řadu vzácných představitelů obojživelníků, plazů, měkkýšů i brouků. Kapitolou samou o sobě je pak zdejší avifauna, zahrnující např. výra velkého, čápa černého, volavky, ledňáčka, je potvrzeno hnízdění i orla mořského.

Brdy, zejména Střední a Jižní také patří k největším lokalitám s výskytem raků - zejména raka kamenáče. Bohužel, právě jeho populace je v poslední době již téměř kriticky ohrožována norkem americkým, který zde není původní, dostal se sem po cenovém pádu z různých farem (zde mj. i úmyslným vypuštěním v rámci boje tzv. ochránců zvířat...) a nemaje přirozené nepřátele, došlo k jeho přemnožení.

To, že jsou Střední Brdy významným centrem výskytu černé i vysoké zvěře, zejména jelena a daňka, je obecně známo.

Současná legislativa již umožňuje vyhlašování maloplošných chráněných území (nár. přírodních rezervací, přírodních rezervací a přírodních památek) i na územích vojenských újezdů. Přesto, že existuje již delší dobu 24 návrhů chráněných území, nebylo do dnešního dne vyhlášeno v této oblasti žádné. Zde se návrhy MŽP střetávají se zájmy MO. Jediným výsledkem je vyhlášení Přírodního Parku Brdy, což neumožňuje dostatečnou ochranu.

Střední Brdy nejsou osídleny (56 stálých obyvatel je zaměstnanci MO). I v minulosti, ještě před vznikem vojenského újezdu, bylo jejich osídlení minimální. V prostoru lesů se soustředilo prakticky jen do Padrťského údolí a jeho nejbližšího okolí (obce Padrť, Přední a Zadní Záběhlá a Kolvín). Další, dnes již neexistující obce (Hrachoviště, Velcí) se nacházely již na samém okraji lesů. Důvodem jsou mimořádně nepříznivé přírodní podmínky. Kromě klimatu je to především krajně neúživné geologické podloží (algonkium), které nedávalo žádnou šanci zemědělskému využívání. Osídlení, které zde bylo, se tak prakticky zaměřovalo pouze na využívání lesů (dřevorubectví, pálení dřevěného uhlí) a na těžbu surovin (železná ruda-Komárov aj., na Příbramsku též stříbro a olovo, u Podluh také rtuť-Jedová hora), případně též na jejich zpracování (hamry-Dobřív).


Prakticky celé území Středních Brd je v současné době součástí vojenského újezdu (VVP Brdy) a vstup sem je oficiálně povolen jen na propustku, kterou vydává v odůvodněných případech (doprava do zaměstnání atd.) újezdní úřad v Jincích. Skutečnost, že vojenské i policejní orgány, pověřené monitoringem tohoto území, v obdobích, kdy neprobíhá vojenský výcvik, zpravidla tolerují osoby, které se zde pohybují pěšky, na kole nebo na běžkách je a bude závislá čistě na libovůli orgánů ostrahy, zda přítomnost osob bez patřičného povolení ponechají bez sankcí. V praxi to vypadá tak, že zpravidla pěšky jste tolerováni příslušníky AČR a Policií z místních obcí (vyjma období střeleb a přímo na cílových plochách), totéž je možno říci o bikerech a běžcích na lyžích. Vojenská policie a Policie vysílaná z Prahy vás zpravidla odchytne již za prvním stromem s cedulí Vojenský újezd, což znamená převezení do kasáren v Jincích před operačního důstojníka, který vás po výslechu nechá převézt na Policii ČR v Příbrami, kde vás po dalším výslechu propustí s pokutou v řádu tisíců Kč. Automobilisté bez povolení jsou netolerováni všemi zmíněnými, i když těmi tolerantnějšími až na tzv. vnitřních komunikacích VVP...Jenže lokalita Brd je svojí centrální polohou, spolu se vzrůstající uvědomělostí osobních svobod a též díky vojenské nepřístupnosti, příliš velkým adrenalinovým lákadlem, a to nejen těch, kdo se chtějí podívat za jejími přírodními krásami....Další využití Brdské vrchoviny je tématem tohoto projektu.

Ale nejen Střední Brdy jsou Brdy a tak zde nejprve dokončíme popis toho, co vlastně k nim patří.

A to jsou


Jižní Brdy

(zdroj: http://www.brdy-respublica.estranky.cz - neupraveno)

Orograficky se jedná o stále totéž pohoří- Brdskou vrchovinu. Území, pro něž se postupně vžívá název Jižní Brdy, je v podstatě pokračováním Středních Brd a odlišováno od nich začalo být později – prakticky až v době, kdy byla zřízena vojenská střelnice ve Středních Brdech. Od její jižní hranice – tedy zhruba od státní silnice Rožmitál p.T. – Plzeň, tam kde přechází Brdskou vrchovinou (cca úsek Věšín-Borovno) se začalo území Brd na jih od této hranice nazývat Jižními Brdy. Tento název není nikde kodifikován, není oficiální a z hlediska pravopisného bychom jej neměli označovat velkým písmenem. Přesto tak činíme, protože se domníváme, že za ta desetiletí, kdy obě části Středních Brd žily každá jinak, vytvořily se mezi nimi takové rozdíly, které již různé označování plně odůvodňují.

Nejjednodušeji lze vymezit oblast Jižních Brd tak, že je to území dvou přírodních parkůBrdy (vyhlášeném v Plzeňském kraji) a Třemšín (vyhlášeném v kraji Středočeském).
Hlavní brdský hřeben, který od Malého Toku a Prahy pokračuje jižním směrem přes Jahodovou horu, klesá do širokého sedla pod vrchem Na Skláři (701m). Zde jím prochází již zmíněná silnice Rožmitál-Plzeň, tvořící hranici mezi Středními a Jižními Brdy. Tato silnice vystoupá ještě o několik metrů výše k osadě Teslíny (709m), ležící v sedle  mohutného bočního hřebene, vybíhajícího z vrchu Na skalách(744m) na sever přes Okrouhlík (707m), Palcíř (724m) po Kamennou (735m) ve Středních Brdech.

Od vrchu Na skalách pak hlavní hřeben pokračuje na druhou nejvyšší horu Jižních Brd, vrch Nad Maráskem (někdy také Morásek, Marastek a pod.)- 801m. Odtud se obrací k jihovýchodu a přes Hřebenec (PR,742m) vystoupá na Holý vrch (788m) v třemšínské skupině. Hlavní hřeben však pokračuje dále východním směrem na Třemešný v.(PR, 697m) a přes sedlo poblíž hájovny Na Dědku vystoupí na Štěrbinu (753m). Dál pokračuje opět na jihovýchod na Hradecký hřeben(710m) a Altán (664m), kde se sklání do březnické kotliny a zaniká.

Z Holého v. vede na jih rozsocha, vrcholící horami Křemel (790m) a Třemšín (827m), který je také nejvyšší horou Jižních Brd. Z Třemšína se tento hřeben postupně snižuje na jihozápad na Nahořov(750m) a Vrchy (712m) a zaniká v údolí říčky Lomnice (Smoliveckého potoka) mezi Starým a Mladým Smolivcem. Na sever od Holého v. pokračuje krátký hřeben, vrcholící Hengstem (také Henšt, 757m), kde zaniká v tzv.Myší díře v údolí Kotelského potoka.

Z vrchu Nad Moráskem vedou dva významné vedlejší hřebeny. Jižněji položený pokračuje přes Fajmanovy skály (PR, 773m) na vrch Pod kamením (688m) nad obcí Chynín. Tady se obrací k západu na vrch Na skále (673m) nad Železným Újezdem, Maštýř (662m) nad Přešínem a vrch Hřebenec (627m), který je již mimo území přír.parku Brdy. Odtud se hřeben postupně snižuje až do údolí řeky Úslavy, kde v oblasti Vilémova zaniká. Od vrchu Na skále vede ještě kratší rozsocha na Horu(636m) a Korálku (624m) nad Novými Mitrovicemi.

Severnější hřeben vede přímo na západ do sedla u obce Planiny a zde stoupá na vrch Kokšín (PR,684m) nad soutokem Bradavy a Mítovského potoka.

 

Jižní Brdy v užším slova smyslu jsou především chápány (tak, jako i ostatní části tohoto pohoří) jako jednolitý lesní celek a proto i území, která k nim bezesporu náleží, avšak již postrádají souvislý lesní porost, jsou z nich jaksi vyčleňovány. To je zejména případ západní části Jižních Brd, oblasti v okolí Spáleného Poříčí, Přešína, Železného Újezdu a západně od Nových Mitrovic. Přitom se jedná o území, téměř stejně veliké, jako část pohoří, která je Jižními Brdy nazývána už „tradičně“. Je tomu tak zřejmě i proto, že tato oblast, na rozdíl od většiny ostatních částí pohoří, je obydlena. Nachází se zde celá řada obcí, z nichž např. Spálené Poříčí má již městský charakter. Odlesnění, jak jsme se již zmínili, je zde mnohem větší, nacházíme zde louky a často i pole.  I tak je krajinný ráz tohoto území totožný s ostatními částmi Brdské vrchoviny. To se týká i klimatických a geologických poměrů .

 

Nejvýznamnějšími vodními toky této části Brd jsou dvě říčky. Skalice (Vlčava), která pod názvem Kotelský potok sbírá své vody v tzv. Myší díře mezi vrchy Na skalách a Hengst a tvoří osu rožmitálské a posléze i březnické kotliny, aby se v nejtěsnější blízkosti hradu Zvíkov spojila s Lomnicí a prakticky okamžitě též s jihočeskou Otavou, vlévající se u Zvíkova do Vltavy. Skalice tak odvodňuje východní svahy Jižních Brd, kdežto jejich jižní svahy odvodňuje říčka Lomnice, ve svém horním toku zvaná Smolivecký potok. Tato vodoteč se již mimo oblast Brd, v Blatné, spojuje s druhým hlavním tokem jižních svahů, Závišínským potokem, pramenícím v JV svazích Třemšína, nedaleko známé hájovny Na Dědku.

Samotná Lomnice (Smolivecký potok) vzniká z řady drobných potůčků, pramenících v širokém a mělkém údolí mezi Třemšínem a Fajmanovými skalami, v oblasti chaty Moricka. Jak jsme se již zmínili, Lomnice se spojuje u Zvíkova se Skalicí a následně se vlévají do Otavy.

Západní část Jižních Brd je odvodňována řadou menších potoků, z nichž bychom měli jmenovat alespoň Čížkovský, Přešínský a Jiříkovský potok, ale zejména Mítovský potok, tvořící osu mitrovicka a Bradavu, která se s Mítovským potokem v Hořehledech spojuje a tvoří, společně se silnicí Rožmitál-Plzeň jakousi pomyslnou severní hranici Jižních Brd. Všechny tyto vodní toky jsou přítoky řeky Úslavy.

 

Relativně hustá síť turistického značení v třemšínské části pohoří kontrastuje s téměř úplnou absencí značených turistických cest na západě – a to i přesto, že právě zde je patrně nejhustší (možno-li o hustotě v tomto případě hovořit) osídlení v celé oblasti Brdské vrchoviny s výjimkou okolí Příbramě.

Charakter lesů v Jižních Brdech má patrně z celé části Brdské vrchoviny nejblíže k původnímu vegetačnímu krytu. Proto jsou zde velmi časté bukové porosty s jedlí, bubem a břízou, tu a tam borovicí. V oblasti Morásku narazíme i na kleč. V oblasti se nachází devět PR (Hořehledy, Kokšín, Míšovské buky, Chynínské buky, Fajmanovy skály, Getsemanka I a II, Hřebenec a Třemešný vrch), z nichž patrně nejvýznamnějšími jsou Fajmanovy skály a Hřebenec s mohutným kamenným mořem.

 

Jižní Brdy jsou zřejmě nejhůře dostupnou oblastí Brd z významných sídel. Pro jejich poznání jsou nejvhodnější Rožmitál p.Třemšínem na jejich severovýchodním úpatí, částečně ještě i Březnice, na jihu Hvožďany, Roželov a Starý Smolivec, na západě určitě Nové Mitrovice, Železný Újezd, Přešín a již vzdálenější Spálené Poříčí, na severu pak Hořehledy a zejména Borovno, Míšov, Teslíny a Věšín.