Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ve výstavbě/under construction.

Výchozí situace:

Letité názorové platformy na otázku dalšího využívání Vojenského výcvikového prostoru na území centrální části Brdské vrchoviny od otevření veřejné diskuze (po změně politických poměrů v roce 1989) dále krystalizují. Cílem zde použitých prognostických metod je obecně odvození zatím taxativně nevymezeného cíle s maximální přidanou hodnotou, který bude dále řešitelný v části plánovací (s požadavkem na zachování aktivní role projektanta ), a zpětněvazebně korigovatelný souborem kontrolních mechanismů, umožňujících optimalizaci závěrů teoretických východisek prognostické a plánovací části projektu; konkrétně zde se jedná o (prognostickou metodou) odvození cíle v podobě nalezení dosud nevyužitých podnikatelských příležitostí, které (pokud) současná situace umožňuje.
trendy.
Zdroj: veřejně (či obecně) dostupné informace. Není zde zatím řešeno sledování trendových funkcí statistickými metodami, které by bylo pravděpodobně nezbytné pro posouzení finálního návrhu projektu participujícími osobami; omezím se na data mining v rozsahu konstatování dlouhodobých trendů v klasifikaci rostoucí / klesající / stagnující / neidentifikovatelný.
1. aktivity směřující ke zpřístupnění VVP veřejnosti : dlouhodobě rostoucí trend.
zdůvodnění závěru:od r.1990, kdy se změnou politické situace došlo k prvním občanským aktivitám vedoucím k postupné krystalizaci názorů na otázku pokračování vojenské přítomnosti pro využívání VVP Brdy, se objevilo v r.1990 6 článků zabývajících se alespoň částečným zpřístupněním prostoru v regionálním tisku, v r.1991 již 18, a např. v r.2005 36 článků (zdroj : MK Příbram, tiskoviny: Příbramský deník, Periskop,Kahan, Věstník Podbrdska, Rokycanský deník); zatímco poprvé byla tato otázka politizována v r.1990 ČSL v Příbrami v průběhu regionální předvolební kampaně, dnes je tato otázka v programech pro rozvoj regionu nejen KDU-ČSL v Příbrami, Rožmitále p.Třemšínem, Hořovicích a Rokycanech, ale též ODS, Evropských demokratů a ČSSD v uvedených místních organizacích. Naprosto konkrétní formu má (vzhledem k podpoře napříč politickým spektrem) v programech místního zastupitelstva v Příbrami, Rožmitále a Rokycanech. Rokycanští zastupitelé jako první přešli v r.2005 přímo k požadavku na odchod AČR z Centrálních Brd v celém rozsahu a požádali MŽP ČR o vyhlášení CHKO BRDY. Rovněž v r.2005 a 2006 se poprvé k tomuto řešení veřejně vyjádřili (pokud ne kladně, tak neodmítavě) i někteří představitelé nejen MŽP, ale též MO a MPMR; občanské aktivity gradovaly v polovině r.2006 ustanovením občanského sdružení Res pública, které má sídlo v Praze a jenž v úzké koordinaci s radnicí města Rokycany (jenž zrušením VVP Strašice a jeho převedením na Újezdní úřad v Jincích nejvíce pocítila ekonomické dopady odchodu AČR z býv.okresu Rokycany, aniž by došlo ovšem ke zpřístupnění strašického výcvikového prostoru) požaduje zrušení VVP Brdy, resp.VVP Jince. Aktuálně z prosince 2006: dochází k zformování platformy Enkláva, v níž se za účelem velmi výrazného zmírnění režimu vstupu sdružují starostové všech významnějších obcí přilehlých regionů; sdružení Enkláva již vyzvalo k jednání přednostu ÚÚ Jince, který přislíbil jednání na začátku r.2007.
2. Pozitivní postoj Armády ČR k realizaci zpřístupnění prostoru VVP Jince (obecně-tedy v široké škále všech možných časoprostorových řešení): dlouhodobě rostoucí trend.
Zdůvodnění: AČR si uvědomuje, že není jako výhradní uživatel atraktivní přírodní lokality s vysokým potenciálním turismu žádoucím prvkem a zároveň s uskutečňováním procesu profesionalizace došlo i k zakomponování prvků brandingu a PR aktivit v prezentaci tohoto subjektu, což umožnilo poměrně otevřený širokospekrální dialog s polarizátory postojů vojenské přítomnosti. Dochází k přehodnocení rozsahu využitých území (nastavenému sovětskými poradci v 50.letech) a nejkonkrétnějším výsledkem je zpřístupnění okrajových částí prostoru k 1.1.2007 (viz mapa na webových stránkách VÚ Jince, jenž jsou odkazovány na úvodní straně); nutno ovšem doložit, že tato zpřístupnění neuspokojila svým rozsahem ani většinu veřejnosti, ani představitele dotčených obcí, nadto vzhledem k proklamovanému zpřísnění nyní relativně benevolentního přístupu dochází ve zbylém prostoru ke zpřísnění uplatnění postihu a systému kontroly, což vedlo k výše uvedené aktivitě Enkláva (předchozí odstavec) požadující změkčení pravidel přístupu. Postoj AČR lze v tomto okamžiku označit za ústupovou strategii typu "zachránit co se dá", což nabuzuje k postupu ty, kteří to již nahlédli.
3. Využívání VVP Brdy k rekreačnímu a sportovně-kulturnímu využití: dlouhodobě rostoucí trend.
Zdůvodnění:obecně výrazný nárůst turistického využití ČR se pochopitelně nevyhýbá ani přilehlým regionům; nižší nárůst oproti průměru je způsoben absencí výrazných kulturně-historických památek v regionu, a z přírodních lokalit již uvedenou nepřístupností Brd v nejatraktivnější zóně. Nelze opomenout snahy zjm. na tzv. východní straně Brd, tedy Příbramska, které se snaží využívat dostupnosti po R4 (spíše tranzitu pro směr Šumava), a znatelně propaguje jak sakrální památky (Svatá Hora), tak přírodnětechnické (Hornické muzeum-komplex), a rovněž i historické (Březnice, Dobříš ap.); sportovní využití typu lyžařský svah s vlekem a vodní sporty (Orlická přehrada) vhodně dokresluje nástupní pozici pro budoucí případné zpřístupnění Brd. Nejvýznamnější je ovšem nárůst neorganizované a obcemi regionu ne příliš podporované (vyjma cyklostezky 302 a 307) cykloturistiky na úrovni trekking a ATB/MTB v horském terénu, který je pracovníky příbramské radnice odhadován s meziročním nárůstem 10%, rokycanské na 9%; převážná část využívá neoficiální cyklostezky a turistické cesty zjm. v kopii býv. Zlaté stezky, ovšem s častým překročením hranice vojenského pásma za atraktivními cíli (hrad Valdek, horská jezera, hledání masožravých rostlin, lokální fauny-tetřevi, orli mořští, rys obecný...prvorepublikové pevnosti, hledání munice, sběr plodů...).Rovněž v zimním období dochází ke vstupu do nepovoleného prostoru za účelem užívání lyžařských běžeckých stop; např. Příbram za tímto účelem poprvé v r.2005 oficiálně zahájila provoz skibusů směřujících přímo na hranici VVP Brdy...
Brainstormig: viz samostatná stránka v menu úvodní stránky
Výsledkem protnutí těchto trendů a poznatků z brainstormingové metody (v níž logicky nedošlo ke sjednocení náhledu expertů) jsem vyhodnotil jako nejperspektivnější potenciál situace (v krátko- až střednědobém horizontu) vybudování dosud chybějící infrastuktury služeb podpory turistickosportovní oblasti, se zaměřením sezónně diferencovaným: v létě majoritně cyklisté a minoritně pěší turisté, v zimě běžkaři; z trendů lze odhadnout pokračující vývoj směrem k dalšímu otevírání prostoru Brd veřejnosti (směřování společnosti, vývoj postojů hlavních současných aktérů); v brainstormingu byly tyto názorové trendy zrcadleny (defenzivní postoj představitele armády a narůstající schopnost definovat a prosazovat požadavky tzv. zbytku světa)-v rámci debaty bylo možno pozorovat i určitou únavu z dlouholetého neřešení patové situace. Ať již dojde ke zpřístupnění (rozsah a čas realizace nedeterminantní) či ne, už současné využití skýtá zatím nedostatečně využitý prostor pro vybudování opěrných výchozích bodů v obcích na okraji vojenského prostoru, které ovšem v části lokalit absentuje-cykloservisy, pohostinství, prodej potravin ve víkendových dnech, ubytovací kapacity, a pokud již existuje, nejsou obecně známy a tedy cíleně využívány, což zčásti omezuje nejen pravidelné, ale zjm. nové potenciální návštěvníky směřující do oblasti za tímto účelem. Řešením bílého místa se budu zabývat v části věnované plánu. Konkrétním cílem odvozeným z této části je pro moji osobu navození cílového stavu, kterým je zlepšení podmínek pro provoz zjm. cyklosportu, ale i ostatních obdobných aktivit v regionu Brdské vrchoviny, a to :
1. spojením podnikatelských aktivit již existujících v daném regionu koordinační činností za účelem co možná nejkomplexnějšího pokrytí potřeb návštěvníka -turisty/sportovce s majoritní specializací na cyklo- a skisport, tedy vytvoření nadstavby (formou tvorby informačnícho serveru, resp.webhostingu /var.v pozdější fázi dle ověření zájmu je tištěná brožura / vytvořit komplexní přehled ubytovacích, servisních, dopravních, kulturních a stravovacích možností, kde by participovali svou účastí zjm. ne zcela vytížení podnikatelé v této oblasti, jejichž účast na projektu by měla podobu poskytování slevy (např.5%) či jiného zvýhodnění klienta, který by se (např. klubovou kartou zdarma stáhnutelnou z infostránek) identifikoval jako účastník projektu; následně by docházelo k vyrovnání mezi provozovatelem služby a provozovatelem marketingové služby (více možností), nebo by (jednodušší) členská karta byla vydávána za přijatelný roční paušál, včetně diferencování služeb dle oblastí, např. jen pro ubytování (100-500Kč dle výsledků případné ankety) a druhou část příjmů by tvořily poplatky za marketingové služby (webovou inzerci). Součástí by kromě zcela samozřejmých prvků (ceníky,kontakty,otvírací doba atd.) byly i rozsáhlé fotogalerie a mapy, a to jak smluvních partnerů, tak i cílové oblasti zájmu, tedy Brd, kde se dostatek turisticky využitelných informací na trhu dosud nenabízí.
2. rozvíjením rozsahu služeb a územní expanzí již existujících firem pro oblast cykloturistiky v rámci nových podnikatelských příležitostí (navázání obchodního vztahu s prodejci a servisními organizacemi v oblasti ski a cyklosportu ohledně dislokace použitých lyží a kol již prováděným protiúčtem či zpětným výkupem/komisním prodejem, kdy by místo stávajícího využití-bazary/likvidace/dary školám atp. byly nasmlouvány ubytovací kapacity /penziony v bezprostředně na hranicích pásma ležících obcích zjm./ plnící doplňkovou funkci půjčoven takto získaného vybavení, dále pak provizní prodej úzkého základního vybavení pro sporty- pláště/duše/lepicí sady/brzdová lanka, vosky na lyže atd.)
Zpětný pohled na odvozené cíle: Probíhající dialog (obecně) armáda/veřejnost řeší dva postoje - přístup AČR typu win/lose (vše/nic prvoplánově, druhoplánově pak minimalizace ztráty), veřejnost (turisté, politici, místní podnikatelé, památkáři, ochránci přírody) mají zčásti postoj win/win(participace ), zčásti též win/lose, obecně maximalizaci-nemají co ztratit, mohou pouze získat (prostor pro sport,rekreaci....politické preference....zisky...), ovšem v podstatě všichni, a zjm. podnikatelé, čekají pasivně na definitivní podobu řešení (hledá se ovšem již desetiletí, a výsledkem jsou zatím zjm. zmíněné dlouhodobé trendy, které umožňují na základě predikce využít již stávající výsledky a začít budovat strukturu budoucího využití mikroregionu dle dosavadního vývoje a jeho odhadu v budoucnu), což skýtá prostor pro včasný vstup a tím získání konkurenční výhody; nelze uzavřít tuto část, protože nikdo neví, zda např. AČR v budoucnu region skutečně opustí, a pokud, tak kdy se tak stane, a pokud ne, zda bude spíše aktivním spolupracujícím partnerem při jeho částečném (časově -př.:mimo dobu střeleb- a/nebo prostorově -př.:mimo cílové plochy střeleb- omezeném) zpřístupnění (či tzv.prvorepubliková varianta-vstup mimo střelby a to téměř všude, ovšem na vlastní nebezpečí), pasivním prvkem mlčky akceptujícím rozpor mezi deklarovaným a skutečným stavem (=víceméně současnost), či aktivním protivníkem nevojenského využívání (plné uplatnění právních postupů, např.dle tzv. vzoru Bundeswehr-zadržení na 24 hodin, vyšetřování špionážní či teroristické motivace narušení prostoru základny, evidence narušitele v kartotéce a přiřazení stupně bezpečnostního rizika narušiteli ap.), zda dlouhodobý trend nárůstu sportovních aktivit v ČR dle propagace tzv. zdravého způsobu života nedozná změny či zda se outdoorové aerobní aktivity nepřesunou časem do převážně indoorových (spinning...)...